Křížek

No co Vám budu povídat, 

pan Kolář si v Ratajích krátce před válkou půjčil prachy a postavil hospodu U Kolářů. Hotel Pošta se jmenovala. Ty půjčené prachy splácel někdy do šedesátejch. Přestože mu komunisti tu hospodu začátkem padesátejch ukradli.

No, alespoň ho tam nechali točit pivo. Jeho syn Pepík tam také točil pivo. I nám, kteří jsme do té hospody U Kolářů chodili od nějakých patnácti. Tenkrát se to tak nebralo. A ten Pepík, který je o pár let starší než já, a který mi točil to pivo, teda ten syn pana Koláře z té ukradené hospody, udělal před několika týdny skvělou věc. On totiž naložil do své káry písek, cement, vápno, trochu vody a litinových předmětů a v Kozojedech obnovil boží muka na konce stezky, kterou jsme na Kozojeďák chodili do Frkova statku pro mléko. Ta stezka už dávno neexistuje. A stará boží muka zničili vandalové. Tak teď tam jsou zase. A již tuto neděli ve tři odpoledne je náš pan farář vysvětí. Stavte se podívat, jak se někteří lidé snaží. A výsledky jsou vidět.

Pepík z té ukradené hospody U Kolářů si může klidně říkat Rataják. Protože pro ty Rataje něco krásného udělal. Bez dotací. Bez odměny. Prostě jen tak.

Co vám budu povídat…

Ota